Job 21:6–16

Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.