Job 19:23–29

Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.