Kapitola 2

Výstrahu věrným dává, aby falešným apoštolům k vůli na milost Boží nehřešili, 2 zlostní a rouhaví nebývali, 3 ale na přísnou Boží proti hanebným hříšníkům spravedlnost patříce, 12 ohyzdnými a stydkými bludaři směle pohrdali.

1 Bývali pak i *falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, *zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí.

2 A *mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána.

3 A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto *odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí.

4 Nebo poněvadžť Bůh *andělům, kteříž zhřešili, *neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,

5 I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.

6 A města *Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav,

7 A spravedlivého *Lota, ztrápeného těch nešlechetníků *chlipným obcováním, vytrhl.

8 Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky *trápil.

9 Umíť *Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak *ke dni soudu potrestaných dochovati,

10 A zvláště těch, *jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati.

11 Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu.

12 Tito pak jako *nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, *čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou,

13 A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než *poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých *lstech se kochají,

14 Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, *přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství.

15 Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval.

16 Ale měl, od koho by *pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka.

17 Tiť jsou studnice *bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost.

18 Nebo *přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi *loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují,

19 Slibujíce jim *svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž *od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.

20 Jestliže pak ti, jenž *ušli poskvrn světa, skrze *známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední *způsob jejich horší nežli první.

21 Lépe by zajisté jim bylo *nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání.

22 Ale přihodilo se jim to, což se *v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.