1 John 2:3–11

A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme.

Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.

Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.

Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.

Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.

Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.