1 Corinthians 10:1–13

Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

A všickni týž pokrm duchovní jedli,

A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.

Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.

A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.