Romans 4:1–17

1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla *Abraham otec náš?

2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím *chlubiti, ale ne u Boha.

3 Nebo co praví Písmo? *Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.

4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá *počtena podle milosti, ale podle dluhu.

5 Tomu pak, kdož *nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena *víra jeho za spravedlnost,

6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh *přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:

7 Blahoslavení, jichžto *odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.

8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.

9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že *Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.

10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? *Ne v obřízce, ale před obřezáním.

11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení *spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,

12 A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.

13 Nebo ne skrze Zákon stalo *se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.

14 Nebo *jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, *zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.

15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež *není Zákona, tu ani přestoupení.

16 A protož z *víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,

17 (Jakož *psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.