Psalm 60:5–12

(60:7) Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

(60:8) Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

(60:9) Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

(60:10) Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

(60:11) Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

(60:12) Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

(60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

(60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.