Loading…

Psalm 139:7–14

7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.

Read more