Psalm 108:6–13

(108:7) Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

(108:8) Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

(108:9) Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

(108:10) Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

(108:11) Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

(108:12) Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

(108:13) Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

(108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.