Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.

A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.

Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.

I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.

I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.

Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.

Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.

Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.

Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.

Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.

Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

Read in Logos

Public Domain