Luke 12:22–34

Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.

Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.

Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?

A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?

Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?

Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.

A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?

I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.

Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.

Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.

Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.

Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.