Luke 1:46–55

Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,

A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,

Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.

Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,

A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.

Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.

Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.