John 7:14–53

Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.

Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?

A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.

Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.

Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.

I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.

Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

(A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)

Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?

Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

A tak různice v zástupu stala se pro něj.

Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?

Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?

Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.

I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:

Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?

Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.

I šel jeden každý do domu svého.