John 6:41–59

I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.

A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.

Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.

Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.

Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.

Jáť jsem ten chléb života.

Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.

Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.

Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.

Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?

I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.

Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.

Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.

Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.

Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.

Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.

Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.