Janův 1,1–15

Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

To bylo na počátku u Boha.

Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.

V něm život byl, a život byl světlo lidí.

A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.

Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.

Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.

Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.

Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.

Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.

Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.

Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,

Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.

A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.