Ephesians 2:14–3:13

Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo,

A nepřátelství, totiž Zákon přikázání, záležející v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby dvoje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj,

A v mír uvodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.

A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.

Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci.

Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,

Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,

Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu;

Na kterémžto i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu svatém.

Pro tu věc já Pavel, jsem vězeň Krista Ježíše pro vás pohany,

Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k přisluhování vám,

Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem vám prve psal krátce;

Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu;)

Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha,

Totiž že by měli býti pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium,

Kteréhož já učiněn jsem slouha z daru milosti Boží mně dané, podle působení moci jeho.

Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval nestihlá bohatství Kristova,

A vysvětlil všechněm, kteraké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,

Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží,

Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,

V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.

Protož prosím, abyste nehynuli v čas soužení mých pro vás, kteráž jsou sláva vaše.