Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.

I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.

Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře.

Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží.

A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista.

I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil.

Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.

A stala se radost veliká v tom městě.

Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.

Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká.

Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry.

A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy,

Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.

Read in Logos

Public Domain