Kapitola 15

Jakož jest Kristus Pán mocně vstal z mrtvých, 11 tak i nás také mocí svou vzkřísí, 35 abychom s ním majíce duchovní rozkošné a stkvoucí tělo v slávě nevýmluvné věčně se radovali.

1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem *zvěstoval *vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,

2 Skrze *kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste *nadarmo uvěřili.

3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za *hříchy naše *podle Písem,

4 A *že jest pohřben a že *vstal z mrtvých třetího dne *podle Písem.

5 A *že vidín jest od *Petra, *potom od dvanácti.

6 Potom *vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.

7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode *všech apoštolů.

8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, *ukázal se i mně.

9 Nebo já jsem *nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, *protože jsem se protivil církvi Boží.

10 Ale *milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná *daremná nebyla, ale *hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.

11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.

12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by *nebylo z mrtvých vstání?

13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.

14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, *a daremnáť jest i víra vaše.

15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, *že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.

16 Nebo *jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.

17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, *marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.

18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.

19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.

20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny *těch, jenž zesnuli.

21 Nebo *poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka *vzkříšení z mrtvých.

22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak *i skrze Krista všickni obživeni budou.

23 Ale *jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom *ti, kteříž jsou Kristovi, v *příští jeho.

24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když *vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.

25 Nebo *musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.

26 Nejposlednější *pak nepřítel zahlazen bude smrt.

27 Nebo *všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.

28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.

29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?

30 Proč i my *nebezpečenství trpíme každé hodiny?

31 Na každý den *umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.

32 Jestližeť jsem *obyčejem jiných lidí bojoval s *šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy *jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.

33 Nedejte se *svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.

34 Prociťte *k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě *neznají Boha; k *zahanbení vašemu toto mluvím.

35 Ale řekne někdo: *Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?

36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč *umře.

37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.

38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch *semen jeho vlastní tělo.

39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.

40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,

41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.

42 Tak i *vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;

43 Rozsívá se nesličné, *vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;

44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.

45 Takť i *psáno jest: *Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.

46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.

47 První člověk byl z země zemský, druhý *člověk jest sám Pán s nebe.

48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.

49 A jakož jsme *nesli obraz zemského, takť *poneseme obraz i nebeského.

50 Totoť pak pravím, bratří: *Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.

51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.

52 Neboť *zatroubí, a *mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.

53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.

54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána *jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.

55 Kde jest, *ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?

56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha *jest Zákon.

57 Ale Bohu *díka, kterýž dal nám vítězství *skrze Pána našeho Jezukrista.

58 Protož, bratří moji milí, *stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že *práce vaše není daremná v Pánu.