1 Corinthians 15
Kapitola 15
Jakož jest Kristus Pán mocně vstal z mrtvých, 11 tak i nás také mocí svou vzkřísí, 35 abychom s ním majíce duchovní rozkošné a stkvoucí tělo v slávě nevýmluvné věčně se radovali.
1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem *zvěstoval *vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 Skrze *kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste *nadarmo uvěřili.
3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za *hříchy naše *podle Písem,
4 A *že jest pohřben a že *vstal z mrtvých třetího dne *podle Písem.
5 A *že vidín jest od *Petra, *potom od dvanácti.
6 Potom *vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode *všech apoštolů.
8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, *ukázal se i mně.
9 Nebo já jsem *nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, *protože jsem se protivil církvi Boží.
10 Ale *milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná *daremná nebyla, ale *hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by *nebylo z mrtvých vstání?
13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, *a daremnáť jest i víra vaše.
15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, *že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 Nebo *jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, *marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny *těch, jenž zesnuli.
21 Nebo *poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka *vzkříšení z mrtvých.
22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak *i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 Ale *jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom *ti, kteříž jsou Kristovi, v *příští jeho.
24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když *vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 Nebo *musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 Nejposlednější *pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 Nebo *všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30 Proč i my *nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 Na každý den *umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 Jestližeť jsem *obyčejem jiných lidí bojoval s *šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy *jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33 Nedejte se *svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 Prociťte *k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě *neznají Boha; k *zahanbení vašemu toto mluvím.
35 Ale řekne někdo: *Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč *umře.
37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch *semen jeho vlastní tělo.
39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 Tak i *vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
43 Rozsívá se nesličné, *vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
45 Takť i *psáno jest: *Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
47 První člověk byl z země zemský, druhý *člověk jest sám Pán s nebe.
48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
49 A jakož jsme *nesli obraz zemského, takť *poneseme obraz i nebeského.
50 Totoť pak pravím, bratří: *Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 Neboť *zatroubí, a *mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána *jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55 Kde jest, *ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha *jest Zákon.
57 Ale Bohu *díka, kterýž dal nám vítězství *skrze Pána našeho Jezukrista.
58 Protož, bratří moji milí, *stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že *práce vaše není daremná v Pánu.