Kapitola 68

David předloživ Boží velebnost, 5 k chválení jeho vzbuzuje, 6 otcovstvím Božím, 8 dobrodiními činěnými, 14 doufáním, v němž se skutky Božími utvrzovati náleží, 19 zvláště Kristovým v nebe vstoupením, jehož slávu i užitky ukázav, 33 opět k chválení Boha živě ponouká.

1 (68:1) Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. (68:2) Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.

2 (68:3) Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.

3 (68:4) Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.

4 (68:5) Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.

5 (68:6) Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.

6 (68:7) Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.

7 (68:8) Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,

8 (68:9) Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.

9 (68:10) Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.

10 (68:11) Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.

11 (68:12) Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:

12 (68:13) Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.

13 (68:14) Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.

14 (68:15) Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.

15 (68:16) Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

16 (68:17) Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.

17 (68:18) Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

18 (68:19) Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

19 (68:20) Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.

20 (68:21) Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.

21 (68:22) Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.

22 (68:23) Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.

23 (68:24) A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.

24 (68:25) Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.

25 (68:26) Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.

26 (68:27) V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.

27 (68:28) Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.

28 (68:29) Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,

29 (68:30) Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

30 (68:31) Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.

31 (68:32) Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.

32 (68:33) Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,

33 (68:34) Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.

34 (68:35) Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.

35 (68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.