Kapitola 44

Církev příklady předků svých, smlouvou i vůlí Boží utvrzená, 10 svých těžkostí Bohu touží, 18 a že to pro jeho jméno snáší, ukazujíc, 24 pomoci k spasení svému žádá.

1 (44:1) Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. (44:2) Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

2 (44:3) Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

3 (44:4) Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

4 (44:5) Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

5 (44:6) V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

6 (44:7) Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

7 (44:8) Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

8 (44:9) A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

9 (44:10) Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

10 (44:11) Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

11 (44:12) Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

12 (44:13) Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

13 (44:14) Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

14 (44:15) Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

15 (44:16) Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

16 (44:17) A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

17 (44:18) Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

18 (44:19) Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

19 (44:20) Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

20 (44:21) Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

21 (44:22) Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

22 (44:23) Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

23 (44:24) Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

24 (44:25) I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

25 (44:26) Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

26 (44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.