Kapitola 3

David touže svých těžkostí Bohu, 4 s předkládáním sobě jeho dobroty i ochrany prvnější, za své i všeho lidu spasení se modlí.

1 (3:1) Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. (3:2) Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

2 (3:3) Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

3 (3:4) Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

4 (3:5) Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

5 (3:6) Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

6 (3:7) Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

7 (3:8) Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.

8 (3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.