Kapitola 3

Z nemoudrosti a nestálosti apoštol Galatských potrestav, 2 o ospravedlnění člověka věrou v Krista 11 a ne Zákonem důvodně a potěšeně vypravuje.

1 Ó *nemoudří Galatští, *kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován?

2 Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste *přijali, čili z *slyšení víry?

3 Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte?

4 Tak mnoho trpěli jste *nadarmo? A ještě nadarmo-li.

5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, *čili z slyšení víry?

6 Jako *Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.

7 A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

8 Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje *pohany Bůh, předpovědělo *Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

9 A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

10 Kteříž pak koli *z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo *psáno jest: *Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.

11 A že *z Zákona nebývá *žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo *spravedlivý z víry živ bude.

12 Zákon pak není z víry, *ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.

13 Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás *zlořečenstvím, (nebo *psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),

14 Aby na pohany *požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom *zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru.

15 Bratří, po *lidsku pravím: Však utvrzené některého *člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.

16 Abrahamovi pak učiněna *jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: *A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.

17 Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po *čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.

18 Nebo *jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví.

19 Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven *jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze *anděly v ruce prostředníka.

20 Ale *prostředník není jednoho, Bůh pak *jeden jest.

21 Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl *obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost.

22 Ale *zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.

23 Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, *zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.

24 A tak Zákon *pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.

25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.

26 Všickni zajisté vy *synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.

27 Nebo *kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista *jste oblékli.

28 Neníť *ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy *jedno jste v Kristu Ježíši.

29 A když *Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a *podle zaslíbení *dědicové.