Kapitola 14

Darové Boží v církvi jedni druhých jsou vyšší a důstojnější, 12 avšak všech k vzdělání svému i všeho těla církve řádně každý věrný úd užívati má.

1 Následujtež tedy *lásky, horlivě *žádejte duchovních věcí, nejvíce však, *abyste prorokovali.

2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.

3 Kdož pak *prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.

4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.

5 Chtělť bych pak, *abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale *však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.

6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?

7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo *harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?

8 Ano *trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?

9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude *rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.

10 Tak mnoho, (jakž *vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.

11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.

12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci *duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.

13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.

14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale *mysl má bez užitku jest.

15 Což tedy jest? Modliti *se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.

16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?

17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.

18 Děkuji *Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.

19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.

20 Bratří, *nebuďte děti v smyslu, ale *zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.

21 Psáno jest v *Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a *anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.

22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.

23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i *neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?

24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, *přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.

25 A tak *tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on *padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.

26 Což tedy bratří? *Když se scházíte, jeden každý z vás *píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.

27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.

28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.

29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.

30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.

31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.

32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.

33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.

34 Ženy *vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby *poddány byly, *jakž i Zákon praví.

35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.

36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?

37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.

38 Pakli kdo neví, nevěz.

39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.

40 Všecko *slušně a podle řádu ať se děje.