Kapitola 12

Učí apoštol rozličných darů Božích dobře užívati, 12 a v svornosti, v lásce i v jednotě ducha zůstávati.

1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

2 Víte, *že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

3 Protož známoť vám činím, *že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže *říci Pán Ježíš, jediné v *Duchu svatém.

4 Rozdílníť *pak darové jsou, ale tentýž Duch,

5 A rozdílná *jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.

7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,

9 Jinému víra v témž Duchu, jinému *darové uzdravování v jednostejném Duchu,

10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému *rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.

11 Ale *to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje *jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí *jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.

13 Skrze *jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo *pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a *všickni v jeden duch zapojeni jsme.

14 Nebo *tělo není jeden úd, ale mnozí.

15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?

18 Ale *zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.

19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?

20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.

21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.

22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.

23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,

24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,

25 Aby nebyla *nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali

26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.

27 Vy *pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.

28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv *apoštoly, druhé proroky, třetí *učitele, potom moci, potom ty, kteří mají *dary uzdravování, pomocníky, *správce jiných, rozličnost jazyků mající.

29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?

30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?

31 Snažujtež *se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.